FC Fastav Zlín oficiální web

DAVID TKÁČ: PŘÍPRAVA NA MATURITU A VRCHOLOVÝ FOTBAL? JE TO HODNĚ NÁROČNÉ


14.09.2021


Jako malý kluk snil o tom zahrát si jednoho dne první fotbalovou ligu. Tehdy ani nedoufal, že by se jeho sny mohly stát realitou. Ale stalo se a devatenáctiletý DAVID TKÁČ se už nebojí ani vyšších cílů. „Teď už jsem starší, začínám si to uvědomovat a chci se posouvat dál.“ Zlínský dorostenec se stal důležitým hráčem v obou venkovních vítězných zápasech: v Karviné vybojoval penaltu, v Liberci se zase umístěnou hlavičkou postaral o jediný gól duelu. V soukromí je mladý fotbalista v jednom kole a jak sám říká: jsem buď na hřišti, nebo ve škole. Čeká ho totiž zkouška dospělosti v podobně maturity v náročném oboru. Držíme palce!

Davide, jak těžké je pro odchovance prosadit se do prvoligového áčka?
To nedokážu přesně říct, ale myslím si, že v některých jiných klubech to mají kluci těžší. Teď se to hodně změnilo, je nás tady víc a daří se nám i nastupovat. 

Kdy jsi začal tušit, že by to mohlo vyjít?
Upřímně to bylo hodně nečekané, kvůli covidu jsme netrénovali a chodil jsem jenom běhat. Najednou mi zavolali, ať se připojím do tréninku s A-týmem, bylo to někdy v půlce března. Měli nějaké zraněné hráče. Do tréninku jsme se připojili já a Adam Číž, měla to být týdenní zkouška a nakonec jsme tam zůstali.

Na kterého z trenérů v mládeži vzpomínáš nejraději?
Každý z trenérů mi dal něco, ale nerad bych zapomněl na mého prvního trenéra Ondřeje Gazdoše. Ten mi dal určitě nejvíc, později jsem s ním míval i individuální tréninky, které mě hodně posunuly. Nedávno jsem mu dával můj dres, tak snad měl radost.

Po kom jsi zdědil fotbalový talent a kdo tě nejvíc podporoval?
Táta by byl naštvaný, kdybych neřekl, že po něm, takže po tátovi. Začal jsem v 5 letech tady ve Zlíně. Takzvaně ve stopách táty, takže mi nic jiného nezbývalo. Byl na mě hodně přísný, mohl jsem být nejlepší na hřišti, ale stejně mi vytkl všechno, co se dalo. Později jsem to už ignoroval, ale na začátku to nebylo příjemné. Samozřejmě mě rodiče podporovali a podporují doteď, to nesmím zapomenout.

Dělal jsi i jiný sport? Proč vyhrál právě fotbal?
Pamatuji si, že jsem zkoušel hokej. Byl jsem tam na dvou nebo třech trénincích, ale oproti ostatním jsem byl o dost horší, tak jsem se rozbrečel a už nedošel. V rodině se vždycky hrál fotbal a asi jsem neměl na vybranou. Pamatuji si, že hodně kluků tam chodilo jen tak nebo kvůli rodičům, ale mě to prostě bavilo a chtěl jsem to hrát. To je pro mě nejdůležitější.

Měl jsi nějaké fotbalové vzory ve Zlíně, nebo spíše v jiných týmech?
Jako malý jsem to vůbec nesledoval, znal jsem jenom Messiho a fandím mu pořád. Později až jsem byl starší a začal se zajímat, tak za U19 hrál ještě Lukáš Holík, později taky hráč A-týmu. Znají se naši tátové a my jsme taky kamarádi. Když jsem byl malý, tak si se mnou párkrát kopal a já jsem chtěl být jako on. Doufám, že si proti němu někdy zahraju.

Utkvěl ti nějaký ze zápasů Zlína, na kterém jsi byl jako divák nebo podavač míčů?
Byl jsem na finále poháru, neuvěřitelná atmosféra. Taky si pamatuji domácí zápasy s Baníkem a Slováckem jako podavač míčů. Vždycky jsem chtěl být u kotle hostů, teď si říkám proč, bylo to docela nebezpečné, ale ta atmosféra stála za to.

Kdo je tvým největším fanouškem?
Bude to určitě rodina, blízcí a kamarádi. Mohl bych jmenovat dlouho. Ale tím největším budou rodiče a můj mladší brácha. Jsi v posledním ročníku průmyslové školy ve Zlíně. 

Jak jde dohromady škola s vrcholovým fotbalem?
Je to hodně náročné. Konkrétně studuji obor strojírenství, a jestli mě to baví? Ne, nebaví. Nevěděl jsem, co mě čeká, když jsem tam šel, ale takto to má více studentů. Mám individuální plán, tím pádem můžu mít více absence a snad budou i učitelé hodnější, ale to si jenom přeji.

Jsou učitelé fanoušci zlínského fotbalu, jsou proto na tebe méně přísní?
Na střední určitě fanoušci nejsou, spíše naopak. Mají rádi studenty, kteří to dělají naplno, to ale neznamená, že se tam žádní nenajdou a nepřejí nám to. 

Jaký máš fotbalový sen?
Momentálně se chci prosadit tady v našem klubu, dále se uvidí. Určitě bych chtěl jednou hrát v nejlepších ligách, ale na to je podle mě čas.

Kolik ti přišlo gratulací po prvním prvoligovém gólu v Liberci?
Musím uznat, že opravdu hodně. Celou cestu zpátky jsem odepisoval jenom na zprávy, ať už gratulace, nebo nějaké jiné ohledně zápasu.

Kolik tě to bude stát do klubové kasy? Nebudeš si muset půjčit u rodičů?
To zatím netuším a radši to vědět ani nechci. Už před gólem jsem tam měl hodně. U rodičů si určitě půjčovat nebudu, ale snad mi něco zbyde. 

Trenér Jelínek tě zatím využívá jako žolíka v závěrech zápasů. Popravdě, nemyslel sis už na základní sestavu?
Nečekal jsem, že budu nastupovat tak často a jsem rád za to, co je. Každý hráč chce hrát v základní sestavě, mám kolem sebe dobré kluky, a když to přijde, tak věřím, že mi pomůžou. To ale znamená, když dostanu šanci, tak musím být na 100 % připravený.

Jak těžké je přepínat ze zápasů první ligy a MSFL?
Je to o hlavě, jak kdo se dokáže nachystat na zápas. Já hraju MSFL prvním rokem a je to pro mě nové. Takže se snažím podat dobrý výkon a ukázat, že na to mám.
 









Podkategorie

Příští utkání

Tabulka FORTUNA:LIGA

#KlubZVRPSB
1.FC Viktoria Plzeň870114:721
2.AC Sparta Praha751118:616
3.SK Slavia Praha651015:516
4.FC Baník Ostrava851215:1016
5.1.FC Slovácko851211:616
6.SK Sigma Olomouc733120:1312
7.FC Hradec Králové83327:812
8.Bohemians 1905723212:129
9.FC Zlín830510:189
10.FK Mladá Boleslav822412:128
11.FK Jablonec72235:118
12.SK Dynamo Č. Budějovice82157:117
13.FK Pardubice813412:156
14.FC Slovan Liberec81255:135
15.MFK Karviná70348:143
16.FK Teplice71066:163