FC Zlín oficiální web

Hra brankáře je individuální sport, říká mládežnický trenér Martin Juřička

Mládežnickým centrem na Vršavě prošla v minulosti řada skvělých hráčů, gólmany nevyjímaje. Spousta z nich později zaklepala na kabinu prvního týmu ševců a ani to pro některé nebyla ještě konečná. Aktuálně se o sportovní výchovu a výkonnostní růst talentovaných zlínských brankářů stará jejich trenér Martin Juřička.

Jak vůbec probíhá všeobecně koordinace brankářských tréninků napříč věkovými kategoriemi?
Ve většině případů dostanu týdenní plán týmů předem a následně se domlouváme s trenéry daných kategorií, které dny v týdnu se uskuteční brankářský trénink nebo jen brankářská rozcvička. Probíráme to na našich poradách a individuálních sezeních. Navíc dnešní doba poskytuje velké množství komunikačních nástrojů (mobilní telefony, watsapp, messenger apod.), tak je domluva se všemi trenéry jednodušší a rychlejší.

Stíháš sledovat i zápasové výkony svých svěřenců?
Snažím se být maximálně přítomen na všech utkáních kategorií U19 – U16, abych měl přehled o tom, jak se brankařům daří. V případě, že dané utkání nestihnu a máme videozáznam, tak se na utkání podívám později. K tomuto patří i vyhodnocení utkání, které se snažíme realizovat po každém víkendu, kdy se hraje. U kategorií U15 a nižších se dostanu na utkání méně, takže jsem odkázán na reference od trenérů + videozáznamy.

Je potřeba již v mladém věku nějak výrazně specializovat brankářské tréninky?
Mám zkušenost, že s brankařským tréninkem je vhodné začít kolem desátého roku věku. Nicméně pořád je potřeba přihlížet k tomu, že brankářský trénink malých dětí je více o zábavě a základní koordinaci těla. Existují výjimky, které jsou již v 9-10 letech vyprofilované na post brankaře, přesto je vhodné i tyto typy začlenit do týmové hry jako hráče, aby si osvojili základní dovednosti a součinnosti hry. První náznak reálného brankářského tréninku je na přelomu 12 let, kdy se brankáři učí základní technické dovednosti. V rozmezí 12-19 let se postupně stupňují dovednostní a fyzické nároky na brankáře.  

Platí i v tomto věku, že gólmani vyžadují individuální přístup a je s nimi potřeba pracovat trochu jinak než s ostatními hráči?
Zcela určitě. Někdy s nadsázkou říkám, že hra brankáře je individuální sport. Navíc si myslím, že v sestavě týmu je to post nejtěžší, který vyžaduje psychickou odolnost již od útlého věku. Současný fotbalový trend je také o mentální přípravě brankáře, protože hra se za posledních několik let zrychlila jak na úrovni seniorské, tak i v mládežnické oblasti. Kdo se připravuje se svými myšlenkami na herní situace dopředu, na trénink a stejně tak na utkání, tak bude mít před ostatními vždy náskok. V současnosti si tento trend vyhodnocuji v delším časovém úseku a musím říct, že v této oblasti máme rezervy.   

Stane se, že brankáře objevíš i mezi hráči do pole, anebo jsou posty předem dané od trenérů jednotlivých kategorií?
Tento jev lze pozorovat spíše v nižších kategoriích do věku cca 12-13 let. V dalším vývoji na vrcholové mládežnické úrovni je tréninkový proces tak odlišný, že možnost působit aktivně v poli je pro brankáře nereálné. Naproti tomu, pokud je možnost v tréninku nebo přípravném utkání využít brankáře i ve hře, tak je to pro mladší kategorie velké plus s ohledem na nutnost zvládat hru nohama.

Šéfem mládežnického centra na Vršavě je Marek Kalivoda, sám bývalý brankář a později i jejich trenér. Je to v tomto směru výhoda?
Ano, to je velká výhoda. Jednak proto, že kromě názoru a hodnocení ohledně vlastní činnosti brankáře Marek zároveň trénuje kategorii U17, a můžeme takto snadněji diskutovat součinnost brankáře s obrannou řadou a s celým mužstvem.

Jak jste pracovali ve vaší brankářské skupině během nouzového stavu, kdy byly tréninky zakázané?
V okamžiku, kdy jsme se dozvěděli o nutnosti nouzového stavu v ČR, museli jsme v celém mládežnickém úseku reagovat na vzniklou situaci a upravit tréninkový proces všem kategoriím. Brankáři měli vlastní individuální plán, který jsem brankářům připravil na každý týden. Nicméně jakmile bylo možné se potkávat individuálně, tak jsme realizovali brankářské tréninky jak to jen v rámci bezpečnostních opatření bylo možné. V tomto ohledu vzali kluci nutnost alternativního režimu velice dobře a snažili se plnit maximum možného tréninkového procesu. Myslím si, že jsme po tréninkové stránce ani moc neztratili. Samozřejmě platí, že nám chyběli týmové tréninky, přípravné a mistrovské utkání.
 
Nyní konečně přišla možnost trénovat opět pohromadě, užíváte si to?
Uvolnění opatření a možnost se setkávat prospěla určitě všem. Doba, po kterou jsme trénovali v omezeném režimu, byla už dlouhá a všichni jsme rádi, že jsme zase po hromadě. Je to dobré nejen pro udržení kolektivu, ale i pro tváření jednotlivých hráčů včetně brankářů.  

Jaký máte tréninkový plán do konce tohoto školního roku, v němž chybí jakékoliv zápasy?
Jak jsem zmínil v úvodu, s ohledem na nouzový stav bylo nutné upravit tréninkový proces pro celý mládežnický úsek. Skutečnost, že se nebudou hrát žádná utkání, jsme věděli již průběhu dubna, takže jsme reagovali průběžně a připravili krizový plán do konce června. Všichni si uvědomujeme, že nás čeká další náročné období bez možnosti hrát utkání, ale věřím tomu, že s možností trénovat a fungovat v kolektivu překonáme i toto složité období.